Historie vzniku školy
v Nedomicích
Císař
Josef II. vydal roku 1781 nařízení o povinné školní
docházce a zřízení škol triviálních, ale docházka
dětí do škol byla nepřesná. Děti z Ovčár a Nedomic
měly docházet do školy ve Všetatech, ale v létě
museli ti větší pomáhat rodičům a v zimě byla pro ty
menší cesta obtížná – silnice nebyla a polní cesty
byly v zimě neschůdné.
Iniciátorem myšlenky zřídit v Nedomicích školu byl
zřejmě farář – lokalista Josef Martinec, který ve
Všetatech působil v letech 1774 – 1806. Byl to kněz
pokrokový a snažil se rozšířit ve svém obvodu
vzdělání svých osadníků. Roku 1790 se o něm
poznamenává: “Kaplan Josef Martinec ve Všetatech ze
svých prostředků odměňoval vyučování ručních prací.
Platil a také všechno nářadí pro ruční práce pro
školu v Kozlích koupil. Vyučovalo se předení lnu a
bavlny, za což dítky dostávaly odměnu.“ (Všetatský
kněz tehdy působil i v obvodu kozelském.) A tak byla
v roce 1801 zřízena v Nedomicích jednotřídní
filiálka všetatské školy. Učitelem na nově zřízené
škole byl ustanoven roku 1801 Georg (Jiří) Salava.
Bylo mu tehdy 25 roků a po 20 letech působení odešel
na školu do Všetat.
Vyučovalo se v domku přilehlém obecní kovárně,
v obecní pastoušce. Stála v místech, kde je dnes dům
bývalého MNV Nedojíce (vlevo vedle rybníka). Dětí do
školy „schopných“ bylo 83, z toho do školy chodících
78. Vyučovalo se 4 hodiny denně v jedné místnosti.
Školdozorce páter Frant. Xaver Obstzierer ve zprávě
z roku 1807 uvádí: „Budova školní jest naprosto
školním účelům nevhodná, obydlí učitelovo jest
zároveň učebnou, kde děti na vlhké zemi kolem sedí.
Již poloha jest zdraví a přiměřenému vzrůstu dětí na
škodu, ježto jest těsně ke kovárně přistavěna, kde
hrozí dětem nebezpečí zmrzačení. Mimo to stojí
budova těsně u louže, odkud v létě zápach do
světnice vniká, která je po celý rok vlhká tak, že
děti snadno mohou onemocněti.“
Zpráva měla účinek, a tak bylo vyučování přesunuto
do chalupy č. 25 a v roce 1819 byla postavena nová
školní budova v Nedomicích – na místě, kde byla
později Fruta, poté JZD a dnes dům paní Urbanové.
Budova měla jednu třídu a byt pro učitele.
Po několika letech ani tato jedna třída nestačila
velkému počtu dětí (159) a tak se v roce 1883 začalo
vyučovat ve dvou třídách – druhá třída byla zřízena
v domě ,kde dnes žije rodina pana Zalabáka.
Rostl nejenom počet dětí, ale i nároky na úroveň
vyučování a tak bylo rozhodnuto, že bude postavena
nová – dnešní školní budova.
Byla postavena v roce 1910 a kromě 4 tříd,
tělocvičny, bytu pro ředitele školy, ředitelny,
kabinetu a sociálního zařízení pro hochy a dívky
bylo na přilehlém pozemku hřiště pro sportovní
vyžití školní mládeže a zahrada s parkovou úpravou a
zařízením, které umožňovalo žákům praktickou výuky
pěstování včel, zeleniny a ovoce. V roce 1910, kdy
byla škola otevřena se vyučovalo ve třech třídách a
školu navštěvovalo 189 žáků, správcem školy byl
Karel Malý a učitely:Stehlík, Matlas a Herek.
Nejvyššího počtu žáků dosáhla škola v roce 1911 – ve
třech třídách bylo zapsáno 191 žák. Od roku 1912
probíhalo vyučování už ve všech čtyřech třídách, i
když byl počet žáků o 11 nižší a postupem let stále
klesal.
A tak jak dětí ubývalo, stala se
naše škola školou malotřídní, to znamená, že v jedné
třídě se učili společně žáci ze dvou i více ročníků.
Třída v přízemí byla přebudována na mateřskou školu
a v 70. letech minulého století byla sborovna
upravena na školní kuchyň, na místě kabinetu vzniklo
nové sociální zařízení , ve třídách byly namontované
sololitové přepážky, které rozdělily 2 třídy na
učebnu a kabinet a jednu třídu na jídelnu a školní
družinu. Byt pro ředitele školy je od roku 2002
úřadovnou současného zřizovatele školy - obce
Nedomice. Část hřiště dostali zpět původní majitelé
a zahrada kolem školy slouží žákům školy k výuce,
ale hlavně k odpočinku
Zpracovala Mgr. Marie Gregorovičová
ředitelka školy |